Změny ve mzdách od 1.1.2020
Jako každý rok pozorně sledujeme změny a novinky, které se chystají v oblasti mezd. V článku budeme postupně přinášet všechny aktuality, které změní podmínky pro výplaty v roce 2020. Souběžně také doplňujeme článek o změnách a nových mzdových formulářích pro rok 2020.
Poslední aktualizace: 10.01.2020
Minimální mzda
Od 1.1.2020 dochází ke zvýšení na 14 600 Kč z částky 13 350 Kč platné pro rok 2019. Stejná výše minimální mzdy platí také pro zaměstnance, kteří mají omezené pracovní uplatnění (poživatelé starobního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a osoby zdravotně postižené).
| Skupina | 2020 | 2019 |
|---|---|---|
| 1 | 14 600 / 87,30 Kč | 13 350 / 79,80 Kč |
| 2 | 16 100 / 96,30 Kč | 14 740 / 88,10 Kč |
| 3 | 17 800 / 106,40 Kč | 16 280 / 97,30 Kč |
| 4 | 19 600 / 117,40 Kč | 17 970 / 107,40 Kč |
| 5 | 21 700 / 129,70 Kč | 19 850 / 118,60 Kč |
| 6 | 24 000 / 143,20 Kč | 21 900 / 130,90 Kč |
| 7 | 26 500 / 158,10 Kč | 24 180 / 144,50 Kč |
| 8 | 29 200 / 174,60 Kč | 26 700 / 159,60 Kč |
Všeobecný vyměřovací základ
Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě dvě důležité veličiny. Je to všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu a přepočítací koeficient za stejné období. Nařízením vlády s účinností od 1.1.2020 jsou stanoveny následující údaje o průměrné mzdě a dalších z ní plynoucích sazeb. Ovlivní se výše důchodů přiznávaných od 1.1.2020, ale např. i hranice pro solidární zvýšení daně, strop vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění atd.
| Údaj | 2020 | 2019 |
|---|---|---|
| Všeobecný vyměřovací základ | 32 510 Kč | 30 156 Kč |
| Přepočítavací koeficient | 1,0715 | 1,0843 |
| Průměrná mzda (základ x koeficient) | 34 835 Kč | 32 699 Kč |
| Rozhodný příjem pro solidární zvýšení daně u záloh - 4x násobek průměrné mzdy | 139 340 Kč | 130 796 Kč |
| Maximální vyměřovací základ - 48x násobek průměrné mzdy (strop pro odvod soc.poj.) | 1 672 080 Kč | 1 569 552 Kč |
| Měsíční příjem zakládající účast na nemocenském pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů) | 3 000 Kč | 3 000 Kč |
Pro úplnost ještě uvedeme dopad změny VVZ na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) při platbě minimálních záloh na důchodové resp. zdravotní pojištění. Jedná se o minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2 % z 1/4 průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) resp. minimální zálohu na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z 1/2 poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru).
| Údaj | 2020 | 2019 |
|---|---|---|
| Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění | 2 544 Kč | 2 388 Kč |
| Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění | 2 352 Kč | 2 208 Kč |
Redukční hranice
Od průměrné mzdy jsou odvozovány také denní redukční hranice pro účely nemocenského pojištění. Výše těchto redukčních hranic bude teprve vyhlášena Sdělením MPSV a předpokládáme, že ve stejné výši. Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2020 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. 1. redukční hranice (1.RH) odpovídá 1/30 průměrné mzdě, 2. redukční hranice 1,5 x násobku 1.RH a 3. redukční hranice 3 x násobku 1.RH.
| 2020 | 2019 | |
|---|---|---|
| 1. redukční hranice | 1 162 Kč | 1 090 Kč |
| 2. redukční hranice | 1 742 Kč | 1 635 Kč |
| 3. redukční hranice | 3 484 Kč | 3 270 Kč |
Od redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění zákoník práce v § 192 odst. 2 odvozuje hodinové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při pracovní neschopnosti. Pro výpočet se použije denní redukční hranice pro nemocenské, která se vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře nahoru.
| 2020 | 2019 | |
|---|---|---|
| 1. redukční hranice | 203,35 Kč | 190,75 Kč |
| 2. redukční hranice | 304,85 Kč | 286,13 Kč |
| 3. redukční hranice | 609,70 Kč | 572,25 Kč |
Nezabavitelné minimum pro účely exekucí
Povinnému, čti dlužníkovi, nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka, která se nazývá nezabavitelná částka. Skládá se z částky životního minima jednotlivce podle zákona o životním minimu (§2 NV č. 110/2006 Sb.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu stanovených pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (nařízení vlády č. 320/2018 Sb.). První částka životního minima je platná od 1.1.2012 a činí 3 410 Kč, druhá částka od 1.1.2020 činí 6 502 Kč, v součtu 9 912 Kč.
Z tohoto základu se vypočte nezabavtelná částka na jednotlivce (2/3 základu) 6 608 Kč a nezabavitelná částka na vyživovanou osobou (1/4 z nezabavitelné částky jednotlivce) 1 652 Kč
| 2020 | 2019 | |
|---|---|---|
| Základ | 9 912 Kč | 9 643 Kč |
| Nezabavitelná částka jednotlivce (2/3 ze základu) | 6 608 Kč | 6 428,67 Kč |
| Nezabavitelná částka na vyživovanou osobou (1/4 ze základu jednotlivce) | 1 652 Kč | 1 607,17 Kč |
Průměrná hrubá mzda za I. až III. čtvrtletí 2018
Český statistický úřad vyhlásil průměrnou mzdu za I. až III. 2019 ve výši 33 429 Kč (31 225 Kč byla předcházející částka). Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2019. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 234 003 Kč bez DPH (33 429 x 7). Odvod do státního rozpočtu by za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP činil 83 573 Kč (33 429 x 2,5).
Vyměřovací základ pro zdravotní pojistné hrazené státem
S účinností od 1.1.2020 se také zvýšuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osob, za které je plátcem pojistného stát, a to na částku 7 903 Kč (částka v roce 2019 byla 7 540 Kč) za kalendářní měsíc (viz zákon č. 297/2017 Sb. novelizující zákon č. 592/1992 Sb.). Tato nová částka má vliv též na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod, je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
