Výpočet exekuce - srážky ze mzdy 2016, postup a příklady
Trochu "nudné" teorie
Bohužel to bez ní nejde, zvlášť když se v příkladech budu na jednotlivé body odvolávat. Rozsah srážek ze mzdy a tím i pravidla pro jejich výpočet stanovená jsou zanesena v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963). Jednotlivé paragrafy definují postup provádění srážek ze mzdy a lze jej shrnout do následujících bodů.
1. Srážky z čisté mzdy
Srážky se provádějí z čisté mzdy. Jak se počítá čistá mzda je zřejmé. Do čisté mzdy se započítají také odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru tj. z dalších souběžných pracovních poměrů, včetně vedlejších a z dohod o pracovní činnosti. Srážky se provádějí i z odměn z dohod o pracovní činnosti, nikoliv však z dohod o provedení práce.
Do čisté mzdy se započítají čisté mzdy/odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru tj. z dalších souběžných pracovních poměrů, včetně vedlejších a z dohod o pracovní činnosti.
Pokud je zaměstnanec navíc v insolvenci, pak se k čisté mzdě obvykle (pokud je požadováno v insolvenčím příkaze) přičítá také daňový bonus (pokud zaměstanec nějaký má).
2. Nezabavitelná částka (část mzdy)
Povinnému, čti dlužníkovi, nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka, která se nazývá nezabavitelná částka. Způsob jejího výpočtu se řídí nařízením vlády č. 595/2006 Sb.
Jako první se stanoví "magický základ". Ten se skládá z částky životního minima jednotlivce podle zákona o životním minimu (§2 NV č. 110/2006 Sb.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu stanovených pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (nařízení vlády č. 395/2015 Sb.). První částka životního minima je platná od 1.1.2012 a činí 3 410 Kč, druhá částka od 1.1.2016 činí 5 858 Kč.
"magický základ" = 3 410 + 5 858 = 9 268 Kč
Skvělé, máme "magický základ", který ještě několikrát použijeme. A co dál? Nyní už můžeme stanovit nezabavitelnou částku. Aby to nebylo snadné, není to žádná konstanta, a skládá se z:
A) ze základní nezabavitelné částky, která se skládá z:
- 2/3 z "magického základu", což je po zaokrouhlení 6 178,67 Kč
- 1/4 z "magického základu" na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné 25%, tj. po zaokrouhlení 1 544,67 Kč
Výpočet základní nezabavitelné částky u ženatého muže, který má doma krásnou ženu a 2 hodné děti (je potřeba počítat se všemi variantami):
| Nezabavitelné části | Částka (Kč) |
|---|---|
| Nezabavitelná na osobu povinného (manžel) | 6 178,67 |
| Nezabavitelná na manželku | 1 544,67 |
| Nezabavitelná na 1.dítě | 1 544,67 |
| Nezabavitelná na 2.dítě | 1 544,67 |
| Základní nezabavitelná (včetně zaokrouhlení) | 10 813,00 |
Pravidlo o zaokrouhlení základní nezabavitelné částky na celé koruny nahoru je uvedeno v ustanovení §3 č. 595/2006 Sb.
B) z částky, která se vždy vyplácí povinnému - je to 1/3 zbytku čisté mzdy. Jak se počítá zbytek čisté mzdy, následuje hned v dalším odstavci. Už předem si ale můžeme prozradit, že vypočtená maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy nepřekročí částku 3 089 Kč. (což odpovídá 1/3 "magického základu")
C) z případné drobné částky vzniklé zaokrouhlením při výpočtu zbytku čisté mzdy
D) z 2.třetiny zbytku čisté mzdy, poklud není vůči dlužníkovi uplatněna žádná přednostní pohledávka
3. Zbytek čisté mzdy a tři třetiny (jako v hokeji)
V předchozím odstavci jsme získali po mírné námaze základní nezabavitelnou částku. Ta se odečte od čisté mzdy a zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (méně než 3 Kč), se vyplatí povinnému (přičte se k 3.třetině). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy "pomocný základ". Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny. Přesahuje-li zbytek čisté mzdy "magický základ", dělí se na třetiny jen tento "magický základ". Z toho plyne, že třetiny mohou činit nejvýše 3 089 Kč. Složitější popis lze převést do názornějšího příkladového podání.
Mějme čistou mzdu 20 000 Kč. Základní nezabavitelnou částku použijeme z předchozího příkladu, tj. 10 813 Kč.
Zbytek čisté mzdy = Čistá mzda - Základní nezabavitelná = 20 000 - 10 813 = 9 187 Kč
Protože je "Zbytek čisté mzdy" menší než "magický základ", zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi, což je 9 186 Kč. Po vydělení třemi vziknou tři třetiny á 3 062 Kč. Zbytek ze zaokrouhlení, tj. zde 1 Kč, se přidává ke 3. třetině
Pokud se bude manžel více v práci snažit a přinese domů čistou mzdu 30 000 Kč, pak bude situace následující.
Zbytek čisté mzdy = Čistá mzda - Základní nezabavitelná = 30 000 - 10 813 = 19 187 Kč
Protože je "Zbytek čisté mzdy" větší než "magický základ", budou všechny tři třetiny stejné a v maximálně možné výši 3 089 Kč.
1.třetina je určena k vydobytí nepřednostních pohledávek, 2.třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek a pokud takových není vyplatí se povinnému. 3.třetina se vždy vyplatí dlužníkovi.
 |
 |
| Náhled výpočtu nezabavitelné částky při čisté mzdě 20 000 Kč |
Náhled výpočtu nezabavitelné částky při čisté mzdě 30 000 Kč |
4. A může se srážet ze mzdy
Bez omezení se plně srazí zbytek čisté mzdy, přesahující "magický základ". Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. V našem prvním případě při čisté mzdě 20 000 Kč žádná plně zabavitelná částka nevznikla. Ve druhém případě při čisté mzdě 30 000 Kč už ale ano a činí 9 919 Kč.
Má-li dlužník přednostní pohledávky, pak je potřeba nejprve připočíst k 2.třetině (slouží pro vydobytí přednostních pohledávek) takovou část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty tyto přednostní pohledávky a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení. Teprve „zbytek této části zbytku“ čisté mzdy by měl být připočten k 1.třetině (slouží pro vydobytí nepřednostních pohledávek). Nemá-li dlužník žádnou přednostní pohledávku, bude celá část plně zabavitelného zbytku čisté mzdy připočtena k 1.třetině.
Mezi přednostní pohledávky patří především pohledávky na výživné, náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo úmyslnými trestnými činy, pohledávky pojistného na sociálním nebo zdravotním, pohledávky daní a poplatků apod.
Postup provádění srážek ze mzdy:
-
Dochází-li ke srážkám z 2.třetiny na přednostní pohledávky, uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného (mají zvláštní postavení) a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky.
-
Nepostačí-li 2.třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné (to má absolutní přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Nebylo-li by však z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
-
Přednostní pohledávky, respektive jejich části, které nemohly být uspokojeny ze 2.třetiny, se přesouvají do 1.třetiny, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.
-
Z 1.třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Pořadí je určeno datumem přijetí exekuce. Znamená to, že pohledávky, na které z důvodu jejich horšího pořadí nestačí peníze, musejí vyčkat až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně díky vyššímu příjmu dlužníka.
-
Více pohledávek může mít stejné pořadí, pokud mají shodný den doručení. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného, jak bylo uvedeno bodě 2, nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.
Více "zábavnější" praxe a příklady výpočtu exekucí
Ať patříte do tábora, který se k příkladům probojoval přes přečtení odstavců s teorií nebo k rebelům, kteří úvodní část přeskočili, můžeme se všichni společně podívat na příklady a postupy při provádění srážek ze mzdy. Začneme s těmi jednoduchými a postupně bude přituhovat.
1. Samostatná přednostní pohledávka
Příklad 1a) Pokračujme v případě ženaté muže, jeho manželky a 2 dětí a čisté mzdě 20 000 Kč. Vůči povinnému je vedena přednostní pohledávka s dluhem 300 000 Kč. Po stanovení úvodních vstupních položek zjistíme, že pro obsloužení pohledávky lze použít částku v 2.třetině (je určená pro přednostní pohledávky). Použije se celá 2.třetina. Protože pohledávka nebyla pokrytá, použije se dále 1.třetina (je určena pro všechny pohledávky, dle jejich pořadí doručení). Použije se celá 1.třetina. Dlužník nemá žádnou další část mzdy srazitelnou bez omezení, protože "Zbytek čisté mzdy" není větší než "magický základ" 9 268 Kč, proto se celková srážka bude rovnat součtu 2. a 1.třetiny.
Zkouška, jako ve škole, se dá provést tak, že se sečte celková srážka ze mzdy a celková nezabavitelná a vyjde čistá mzda.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 20 000 | Přednostní pohledávka (dluh celkem) | 300 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 2.třetiny) | 3 062 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Měsíční srážka ze mzdy (z 1.třetiny) | 3 062 | |
| -------------- | = | Celková srážka (maxilmálně možná) | 6 124 | |
| Zbytek čisté mzdy | 9 187 | |||
| Částka srazitelná bez omezení | 0 | |||
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 062 | Do dalšího měsíce dluh pohledávky | 293 876 | |
| 2.třetina (přednostní) | 3 062 | |||
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 063 | |||
| -------------- | -------------- | |||
| Nezabavitelná B) | 3 062 | |||
| Nezabavitelná C) | 1 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 876 |
Příklad 1b) Pokud by byla čistá mzda 30 000 Kč a vše ostatní stejné, jako v předchozím případě, tak se znovu dle stejného principu použije 2.třetina, ke které se přičte část mzdy srazitelné bez omezení. Pak se ještě použije celá 1.třetina.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 30 000 | Přednostní pohledávka (dluh celkem) | 300 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 2.třetiny) | 3 089 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Měsíční srážka ze mzdy (bez omezení) | 9 919 | |
| -------------- | = | Měsíční srážka ze mzdy (z 1.třetiny) | 3 089 | |
| Zbytek čisté mzdy | 19 187 | Celková srážka (maxilmálně možná) | 16 097 | |
| Částka srazitelná bez omezení | 9 919 | |||
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 089 | |||
| 2.třetina (přednostní) | 3 089 | Do dalšího měsíce dluh pohledávky | 283 903 | |
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 090 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 903 |
2. Samostatná nepřednostní pohledávka
Příklad 2a) Vstupní parametry mějme zase stejné, jako v příkladě 1a). Vůči našemu ženatému muži s 2 dětmi je nyní vedena nepřednostní pohledávka s celkovou částkou 300 000 Kč. Po stanovení úvodních vstupních položek zjistíme, že pro obsloužení pohledávky lze použít částku v 1.třetině (je určená pro nepřednostní pohledávky). Použije se celá 1.třetina. Žádná jiná částka se už k pokrytí pohledávky použít nemůže. Částka z 2.třetiny je určena pouze pro přednostní. A jelikož má dlužník malý příjem a tudíž nemá ani žádnou další část mzdy srazitelnou bez omezení, bude částka 1.třetina to jediné, co lze použít pro obsloužení této nepřednostní pohledávky.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 20 000 | Nepřednostní pohledávka (dluh celkem) | 300 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 1.třetiny) | 3 062 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Celková srážka (maximálně možná) | 3 062 | |
| -------------- | = | |||
| Zbytek čisté mzdy | 9 187 | |||
| Částka srazitelná bez omezení | 0 | |||
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 062 | Do dalšího měsíce dluh pohledávky | 296 938 | |
| 2.třetina (přednostní) | 3 062 | |||
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 063 | |||
| -------------- | -------------- | |||
| Nezabavitelná B) | 3 062 | |||
| Nezabavitelná C) | 1 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 876 |
Příklad 2b) Aby bylo přehlednosti učiněno za dost, analogicky si uvedeme příklad, pokud by byla čistá mzda 30 000 Kč. Zde bude možné použít ještě částku srazitelnou bez omezení.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 30 000 | Nepřednostní pohledávka (dluh celkem) | 300 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 1.třetiny) | 3 089 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Měsíční srážka ze mzdy (bez omezení) | 9 919 | |
| -------------- | = | Celková srážka (maxilmálně možná) | 13 008 | |
| Zbytek čisté mzdy | 19 187 | |||
| Částka srazitelná bez omezení | 9 919 | |||
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 089 | |||
| 2.třetina (přednostní) | 3 089 | Do dalšího měsíce dluh pohledávky | 286 992 | |
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 090 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 903 |
3. Kombinace přednostní a nepřednostní pohledávky
Příklad 3a) Příjem manžela, který má na krku přednostní a nepředností pohledávku, bude 300 000 Kč. Rodinné poměry zachováme z předchozích případů, tedy manželka a dvě děti. Nepřednostní pohledávka s celkovou částkou 300 000 Kč byla doručena 1.7.2016, přednostní pohledávka přišla o den později tj. 2.7.2016 a celkový dluh je 100 000 Kč. Srážet se jako první dle priority začne přednostní pohledávka a to z 2.třetiny a pokud nedostačuje tak také z částky srazitelné bez omezení. Přednostní exekuce vyčerpá obě tyto položky. A stále to netačí na její uspokojení a tak se přesouvá do 1.třetiny, kde ale ztrácí svoji prioritu a kde je rozhodující datum doručení. Protože přednostní přišla později, žádná další částku z 1.třetiny nedostane, protože se obslouží nepřednostní exekuce a použije se celá částka.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 30 000 | Přednostní pohledávka z 2.7.2016 | 100 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 2.třetiny) | 3 089 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Měsíční srážka ze mzdy (bez omezení) | 9 919 | |
| -------------- | = | |||
| Zbytek čisté mzdy | 19 187 | Nepřednostní pohledávka z 1.7.2016 | 300 000 | |
| Částka srazitelná bez omezení | 9 919 | Měsíční srážka ze mzdy (z 1.třetiny) | 3 089 | |
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 089 | |||
| 2.třetina (přednostní) | 3 089 | Celková srážka obou exekucí | 16 097 | |
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 090 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 903 | Do dalšího měsíce dluh přednostní | 86 992 | |
| Do dalšího měsíce dluh nepřednostní | 296 911 |
Příklad 3b) A teď opačně, aneb když přednostní dojde dříve než nepřednostní. Zde bere vše přednostní, protože má svojí 2.třetinu, celou částku zabavitelnou bez omezení a navíc celou 1.třetinu, protože v ní má lepší postavení díky datumu doručení. A chudák nepřednostní nemá nic.
Modifikace: Pokud by ale byl dluh přednostní např. 15 000 Kč, pak by se i na nepřednostní dostalo. Přednostní by vzala ze své 2.třetiny vše, tj. 3 089 Kč, z částky bez omezeni také vše, tj. 9 919 a 1 992 Kč z 1.třetiny. Tím je dluh přednostní vyrovnán. V 1.třetině zbývá ještě 1 097 Kč, které se použijí na nepřednostní exekuci.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 30 000 | Přednostní pohledávka z 1.7.2016 | 100 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 2.třetiny) | 3 089 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Měsíční srážka ze mzdy (bez omezení) | 9 919 | |
| -------------- | = | Měsíční srážka ze mzdy (z 1.třetiny) | 3 089 | |
| Zbytek čisté mzdy | 19 187 | |||
| Částka srazitelná bez omezení | 9 919 | Přednostní pohledávka z 2.7.2016 | 300 000 | |
| Měsíční srážka ze mzdy | 0 | |||
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 089 | |||
| 2.třetina (přednostní) | 3 089 | Celková srážka obou exekucí | 16 097 | |
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 090 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 903 | Do dalšího měsíce dluh přednostní | 83 903 | |
| Do dalšího měsíce dluh nepřednostní | 300 000 |
Příklad 3c) Co bysme si ještě ukázali za kombinaci, co nám chybí do počtu? Správně, situace, kdy jsou datumy doručení stejné. V teoretické části tuto situaci řeší bod 5) kde je uvedeno, že bude uspokojeno poměrem. Přednostní si vezme svojí celou 2.třetinu a celou částku bez omezení. Pak se přesouvá do 1.třetiny, kde má stejné pořadí s nepřednostní pohledávkou a proto se uspokojí poměrem k celkové výši dluhu pohledávek a k částce, která je v 1.třetině k dispozici. Poměrová část pro přednostní = (100 000 / (100 000 + 300 000)) * 3 089 = 772 Kč. Analogicky poměrová část pro nepřednostní = (300 000 / 400 000) * 3 089 = 2 317 Kč.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 30 000 | Přednostní pohledávka z 1.7.2016 | 100 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 2.třetiny) | 3 089 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Měsíční srážka ze mzdy (bez omezení) | 9 919 | |
| -------------- | = | Měsíční srážka (z 1.třetiny poměrem) | 772 | |
| Zbytek čisté mzdy | 19 187 | |||
| Částka srazitelná bez omezení | 9 919 | Přednostní pohledávka z 1.7.2016 | 300 000 | |
| Měsíční srážka (z 1.třetiny poměrem) | 2 317 | |||
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 089 | |||
| 2.třetina (přednostní) | 3 089 | Celková srážka obou exekucí | 16 097 | |
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 090 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 903 | Do dalšího měsíce dluh přednostní | 86 220 | |
| Do dalšího měsíce dluh nepřednostní | 297 683 |
4. Výživné
Příklad 4a) Vratíme se k situaci, kdy příjem manžela činí "pouze" 20 000 Kč a musí platit běžné výživné 2 000 Kč, navíc má také nepřednostní pohledávku v celkové výši 100 000 Kč. Výživné se celé obslouží z 2.třetiny a ještě zbyde část, která se vyplatí povinnému, protože neexistuje žádná další pohledávka, která by se obsloužila z 2.třetiny. Nepřednostní vezme celou částku z 1.třetiny.
| Vstupní položky | Částka (Kč) | Pohledávky | Částka (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| Čistá mzda | 20 000 | Běžné výživné (měsíčně) | 2 000 | |
| -------------- | - | Měsíční srážka ze mzdy (z 2.třetiny) | 2 000 | |
| Nezabavitelná A) zákl.nezabavitelná | 10 813 | Zbytek (z 2.třetiny) se vyplatí povinnému | 1 062 | |
| -------------- | = | |||
| Zbytek čisté mzdy | 9 187 | |||
| Částka srazitelná bez omezení | 0 | Nepřednostní pohledávka | 100 000 | |
| 1.třetina (nepřednostní) | 3 062 | Měsíční srážka (z 1.třetiny) | 3 062 | |
| 2.třetina (přednostní) | 3 062 | |||
| 3.třetina (vždy povinnému) | 3 063 | Celková srážka obou exekucí | 5 062 | |
| -------------- | -------------- | |||
| Nezabavitelná B) | 3 062 | |||
| Nezabavitelná C) | 1 | |||
| Nezabavitelná celkem | 13 876 |
Mzdový software nebo poctivá ruční práce?
I dnes lze mzdu a výplatu zaměstnanců počítat "ručně" a nevyužívat žádný ze specializovaných softwarů, které zpracování mezd nabízejí. Pokud výplatu měsíčně počítáte pro pár zaměstnanců, kteří navíc nejsou nemocní, nechodí na mateřské a pouze si čas od času vezmou dovolenou, pak je výpočet možný i pomocí "tužky a papíru". Navíc při ručním výpočtu má mzdový účetní 100% přehled o všech částkách, které jsou jeho součástí výpočtu. Když ale přijde do firmy nový zaměstnanec, jenž si sebou nese také pár exekucí s různými prioritami a vazbami mezi sebou, je vhodné (už i pro klid v duši nebohé mzdové účetní) svěřit výpočet nějakému mzdovému programu.
Účetní a ekonomický systém Harmonik pokrývá ve svých specializovaných modulech Mzdy, Personalistika a Kalendář celou mzdovou problematiku. A konkrétně právě oblast exekucí má výborně zpracovanou. V předpisech srážek ze mzdy uživatel zadá a to právě jednou případ exekuce (přednostní, nepřednostní, běžné nebo dlužné výživné), datum doručení a částku (měsíční srážka nebo celkový dluh) a poté se mu již do každé měsíční výplaty promítne výše aktuální srážky ze mzdy. Pokud nechcete, tak nemusíte o exekucích a výpočtech vědet zhola nic.
