2. etapa EET od 1.3.2017
Do 2. etapy EET s povinností evidovat „hotovostní“ tržby od 1.3.2017 spadá velkoobchod a maloobchod uvedený v klasifikaci NACE pod kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47. Jedná se tedy o tyto činnosti:
- 45.1 Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů
- 45.3 Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů
- 45.4 Obchod s motocykly, s díly a příslušenstvím pro motocykly (opravy a údržba motocyklů do 2. etapy EET nepatří)
- 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel
- 47 Malooobchod, kromě motorových vozidel
Povinnost evidovat tržby v této etapě se týká výše uvedeného obchodu ve všech případech, tedy bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní či vedlejší činnost. Od 1.3.2017 tedy mají povinnost evidovat tržby i ti, pro které je obchod jen vedlejší činností (pokud však u dané osoby a v dané provozovně bude naplněn znak minoritní činnosti, nebude Finanční správa evidenci tržeb vymáhat – ale jen do okamžiku povinnosti evidovat tržby z majoritní činnosti).
Příklad
Provozovatel autoservisu poskytuje z pohledu klasifikace NACE tyto činnosti:
Příklad
Provozovatel autoservisu poskytuje z pohledu klasifikace NACE tyto činnosti:
- servis automobilů NACE 45.2
- obchod s díly a příslušenstvím pro automobily NACE 45.3.
Zatímco tržby ze servisu automobilů podléhají evidenci tržeb až od 1.3.2018, tržby z prodeje dílů a příslušenství podléhají evidenci tržeb již od 1.3.2017 – pokud by však tyto tržby byly tržbami minoritními, nebude finanční správa plnění této povinnosti až do 1.3.2018 vymáhat. Z hlediska evidence tržeb je naprosto nevýznamné, zda autoservis prodává díly v rámci svého živnostenského oprávnění pro opravy vozidel (ve smyslu § 43 živnostenského zákona) anebo v rámci samostatného živnostenského oprávnění pro velkoobchod a maloobchod.
Minoritní činnost Metodika Finanční správy na str. 40 vymezuje takto:
Minoritní činnost Metodika Finanční správy na str. 40 vymezuje takto:
- minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně
- platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně (pokud by byla provozovna účelově rozdělena, nebere se na toto účelové rozdělení zřetel) má-li poplatník v jedné provozovně minoritních činností více, potom se pro posouzení výše uvedených kritérií platby z minoritních činností sčítají
Pro posouzení uvedených kritérií jsou vždy zohledňovány platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET, a to za předcházející kalendářní rok. Poplatník, který začíná podnikat, a nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad.
Kritérium minoritní resp. majoritní činnosti jako doplnění výše uvedeného příkladu znamená, že finanční správa nebude vymáhat evidenci tržeb z obchodní činnosti až do 1.3.2018, pokud současně:
Kritérium minoritní resp. majoritní činnosti jako doplnění výše uvedeného příkladu znamená, že finanční správa nebude vymáhat evidenci tržeb z obchodní činnosti až do 1.3.2018, pokud současně:
- „hotovostní platby“ (včetně např. plateb kartou) ze servisu i obchodu jsou přijímány v jedné provozovně; pokud by byly přijímány ve více provozovnách, bylo by nutné posuzovat každou provozovnu samostatně
- „hotovostní platby“ ze servisu převyšují za rok 2016 i 2017 „hotovostní platby“ z obchodu – pokud by byla podmínka splněna jen za rok 2016, podléhaly by „hotovostní platby“ z obchodu evidenci tržeb od 1.1.2018 (nikoli až od 1.3.2018)
- „hotovostní platby“ z obchodu za rok 2016 i 2017 nepřevyšují limit 175 tis. Kč ročně – pokud by byla podmínka splněna jen za rok 2016, podléhaly by „hotovostní platby“ z obchodu evidenci tržeb od 1.1.2018 (nikoli až od 1.3.2018). Rozhodující jsou jen „hotovostní platby“ z obchodu v dané provozovně – pokud by tedy uvedený autoservis přijal v roce 2016 za prodej dílů např. 300 tis. Kč a 150 tis. Kč bylo uhrazeno hotově či kartou a 150 tis. Kč bylo uhrazeno bezhotovostním převodem, podmínka minoritní činnosti by byla splněna. Limit se posuzuje v úrovni včetně DPH.
Do 2. etapy evidence tržeb od 1.3.2017 spadá veškerý velko a maloobchod, tj. nákup a prodej zboží bez dalšího zpracování včetně komisního prodeje v bazarech. Třídění, klasifikování a sestavování (montáž) zboží, míchání (mísení) zboží (např. písku), plnění do lahví, balení, vybalování a přebalování pro rozdělování na menší množství, označování etiketami, skladování (i mražením nebo chlazením), dodávání a instalace zboží přitom není považováno za další zpracování a stále se jedná o velko či maloobchod spadající do této etapy.
Naproti tomu prodej zboží vlastní výroby není velko či maloobchodem a bude spadat až do další etapy evidence tržeb od 1.3.2018.
Příklad
Pekárna dodává pečivo svým zákazníkům (rozváží zboží vlastními automobily a zákazníci za zboží platí hotově řidičům) a dále prodává pečivo ve vlastních prodejnách a v těchto prodejnách prodává i zboží jiných výrobců. Jak se této pekárny týká evidence tržeb?
Platby vybírané řidiči nejsou platbami z velko/malo obchodu a budou podléhat evidenci tržeb až od 1.3.2018. Platby za cizí výrobky přijímané v jednotlivých prodejnách podléhají evidenci tržeb již od 1.3.2017, ale pokud splní podmínku minoritních plateb (každá provozovna, v daném případě prodejna resp. automobil, se posuzuje samostatně), nemusí tyto platby evidovat až do 1.3.2018. Platby za vlastní pečivo pekárny v jejích prodejnách podléhají evidenci tržeb od 1.3.2018. Pokud by příslušná prodejna evidovala platby za zboží jiných výrobců již od 1.3.2017, může pochopitelně s nimi dobrovolně evidovat i platby za vlastní pečivo.
Platby přes platební brány
Zákon o evidenci tržeb za evidovanou platbu považuje také platbu provedenou:
bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat.
K dané věci Metodika Finanční správy , která nebyla od 31.8.2016 aktualizována, uvádí, že platby uskutečněné přes platební brány (jako příklady tato metodika uvádí Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay - tedy nejen platební brány, ale i elektronické peněženky; služba Google Checkout již přitom byla přibližně před 5 lety nahrazena službou Google Wallet). Následující informace z listopadu 2016 Online platby (Bezhotovostní platby při on-line nákupech na internetu) připustila (narozdíl od metodiky z 31.8.2016), že při platbách prostřednictvím platebních bran může nastat situace, kdy příkaz k platbě kupující nedává prostřednictvím obchodníka, kterému je platba určena - tato tržba potom evidenci tržeb nepodléhá. Žádné praktické příklady však metodika neuvádí a je tedy na podnikateli, aby si obhájil, zda při platbě kartou přes platební bránu byl či nebyl dán příkaz prostřednictvím obchodníka. Případně může (za poplatek 1 tis. Kč) podnikatel požádat finanční úřad o závazné posouzení, zda platba v daném případě podléhá či nepodléhá evidenci tržeb.
V rámci projednávání daňových změn od 1.4.2017 byly podány poslankyní Zelienkovou (ANO) a poslancem Babišem (ANO) pozměňovací návrhy, které měly platby přes platební brány vyloučit z evidence tržeb - tyto pozměňovací návrhy však nebyly přijaty. Otázku, zda se státní správa přikloní k variantě srpen 2016 (platby přes platební brány automaticky podléhají EET) nebo listopad 2016 (platby přes platební brány EET automaticky nepodléhají; mohou nastat situace, kdy EET nepodléhají), vyřešilo GFŘ informací ze dne 3.2.2017, podle které platby přes platební brány evidenci tržeb podléhají.
Někteří provozovatelé platebních bran s evidencí tržeb již počítají, a to nejen pro platby kartou, ale i pro platby bankovním převodem (zadaným přes platební bránu) či tlačítkem pro bezhotovostní převod - viz např. informace platební brány GoPay z 24.1.2017.
Novinkou informace GFŘ ze dne 3.2.2017 je, že (v případech, kdy to není technicky možné - to je však značně neurčité, protože technicky je to možné vždy, jen to může být zbytečně drahé) umožňuje zaevidování tržby až po provedení úhrady zákazníkem - např. až při vyřízení objednávky.
Příklad
bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat.
K dané věci Metodika Finanční správy , která nebyla od 31.8.2016 aktualizována, uvádí, že platby uskutečněné přes platební brány (jako příklady tato metodika uvádí Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay - tedy nejen platební brány, ale i elektronické peněženky; služba Google Checkout již přitom byla přibližně před 5 lety nahrazena službou Google Wallet). Následující informace z listopadu 2016 Online platby (Bezhotovostní platby při on-line nákupech na internetu) připustila (narozdíl od metodiky z 31.8.2016), že při platbách prostřednictvím platebních bran může nastat situace, kdy příkaz k platbě kupující nedává prostřednictvím obchodníka, kterému je platba určena - tato tržba potom evidenci tržeb nepodléhá. Žádné praktické příklady však metodika neuvádí a je tedy na podnikateli, aby si obhájil, zda při platbě kartou přes platební bránu byl či nebyl dán příkaz prostřednictvím obchodníka. Případně může (za poplatek 1 tis. Kč) podnikatel požádat finanční úřad o závazné posouzení, zda platba v daném případě podléhá či nepodléhá evidenci tržeb.
V rámci projednávání daňových změn od 1.4.2017 byly podány poslankyní Zelienkovou (ANO) a poslancem Babišem (ANO) pozměňovací návrhy, které měly platby přes platební brány vyloučit z evidence tržeb - tyto pozměňovací návrhy však nebyly přijaty. Otázku, zda se státní správa přikloní k variantě srpen 2016 (platby přes platební brány automaticky podléhají EET) nebo listopad 2016 (platby přes platební brány EET automaticky nepodléhají; mohou nastat situace, kdy EET nepodléhají), vyřešilo GFŘ informací ze dne 3.2.2017, podle které platby přes platební brány evidenci tržeb podléhají.
Někteří provozovatelé platebních bran s evidencí tržeb již počítají, a to nejen pro platby kartou, ale i pro platby bankovním převodem (zadaným přes platební bránu) či tlačítkem pro bezhotovostní převod - viz např. informace platební brány GoPay z 24.1.2017.
Novinkou informace GFŘ ze dne 3.2.2017 je, že (v případech, kdy to není technicky možné - to je však značně neurčité, protože technicky je to možné vždy, jen to může být zbytečně drahé) umožňuje zaevidování tržby až po provedení úhrady zákazníkem - např. až při vyřízení objednávky.
Příklad
- e-shop 1.3.2017 v 00 hod 10 min potvrdí objednávku zákazníka
- zákazník je v nákupním koši e-shopu přesměrován na platební bránu a zákazník zaplatí 1.3.2017 v 00 hod 11 min
- e-shop je o provedení platby zákazníkem informován 1.3.2017 v 05 hod 10 min
- e-shop 1.3.2017 v 10 hod 20 min expeduje objednané zboží
- 2.3.2017 v 15 hod zákazník převezme zboží
- 5.3.2017 v 08 hod 05 min je kupní cena připsána na účet e-shopu
V tomto případě musí být účtenka podle zákona a podle informace GFŘ z 11/2016 vystavena nejpozději 1.3.2017 v 00 hod 11 min, např. při potvrzení objednávky v 00 hod 10 min a následně může být např. přiložena k odesílanému zboží (tento způsob se ve smyslu výkladu GFŘ považuje za splnění podmínky vystavit zákazníkovi účtenku. Před provedením platby by však bylo vhodné, aby zákazník měl účtenku k dispozici již v elektronické podobě (byť tento požadavek informace GFŘ neobsahuje). Podle informace GFŘ z 02/2017 by mohlo stačit účtenku vystavit i po 1.3.2017, 00 hod 11 min, ale nejpozději 1.3.2017 v 10 hod 20 min (expedice zboží) popř. dříve, pokud by se prodávající dříve dozvěděl o odepsání peněz z účtu zákazníka (domnívám se, že běžně se o tomto příjemce platby dozví až v okamžiku připsání peněz na jeho účet - informace o provedení platby zákazníkem ještě neznamená, že byly peníze odečteny z účtu zákazníka).
Informace GFŘ se pochopitelně netýká pouze e-shopů, ale všech, kteří přijímají platby za své služby prostřednictvím platebních bran - provozovatelů ubytovacích a stravovacích služeb tedy již od 1.12.2016, obchodníků od 1.3.2017 a zbývajících podnikatelů od 1.3.2018 popř. 1.6.2018.
K režimu přenesení u služeb elektronických komunikací
Od 1.10.2016 došlo k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti pro služby přístupu k sítím elektronických komunikací nebo propojení sítí elektronických komunikací - novelizace prováděcího nařízení k režimu přenesení daňové povinnosti č. 361/2014 Sb. nařízením č. 296/2016 Sb. Tento okruh plnění se v kontrolním hlášení vykazuje s kódem 21.
U služeb přístupu k sítím elektronických komunikací resp. propojení sítí elektronických komunikací se uplatňuje režim přenesení (bez ohledu na výši fakturované částky) vůči těm plátcům, kteří jsou oprávněni tyto služby poskytovat – např. je dále „přeprodávají“; pokud nejsou oprávněni je dále poskytovat (např. je nakupují pro účely vlastního podnikání), režim přenesení daňové povinnosti se vůči nim neuplatňuje. K dané problematice se Finanční správa vyjádřila nejprve 29.9.2016, ale teprve až z informace zveřejněné 2.2.2017 (obě informace jsou dostupné ZDE) je zřejmé, že režim přenesení nemá být uplatněn vůči tomu plátci, který přijatou službu pouze přeúčtovává (např. vůči mateřské společnosti, která službu bez přirážky přeúčtovává dceřiným společnostem; vůči pronajímateli, který službu přeúčtovává svým nájemcům, apod.).
Informace k dani ze závislé činnosti
Finanční správa na počátku února 2017 komentovala uplatnění daně ze závislé činnosti za rok 2016 a v roce 2017, a to:
V informaci z 1.2.2017 Finanční správa setrvává na názoru, že v případě druha a družky se má počet dětí ve společně hospodařící domácnosti pro účely daňového zvýhodnění na dítě samostatně posuzovat u druha a samostatně u družky – nikoli tedy v úhrnu za celou společně hospodařící domácnost, jak dosud stanovuje zákon o daních z příjmů v § 35c odst. 1. Novelou § 35c odst. 1 od 1.4.2017 (s použitím pro celé zdaňovací období roku 2017) se výklad Finanční správy dostane do souladu se zákonem.
Nabídka přednášek a zvukových nahrávek
Daňový poradce Ing. Běhounek nabízí novou zvukovou nahrávku přednášky „Aktuálně k daním z příjmů a účetnictví 2016/2017“ a přednášky „Daňové novinky 2017“, která provede aktuálními změnami. K dispozici je i zvuková nahrávka přednášky Aktuálně k DPH 2017. Problematikou evidence tržeb provede zvuková nahrávka přednášky Evidence tržeb podrobně, stručně se evidencí tržeb zabývá zvuková nahrávka Evidence tržeb pro běžnou praxi.
Změnám od 1.4.2017 bude věnována přednáška „Novela DPH a daní z příjmů od 1.4.2017“, které jsou pořádány v Plzni 28.2. a v Praze 2.3.2017 (součástí budou i novinky v oblasti evidence tržeb).
(Převzato od daňového poradce Ing. Běhounka [601])
