Kurzarbeit - návrh změny zákona

V pátek 25.9. vláda schválila návrh tzv. kurzarbeitu, který by brzy měli poslanci projednat v režimu legislativní nouze a pokud návrh schválí, bude jej dále projednávat Senát. Příslušná úpravy by tedy mohla být schválena tak, aby v podstatě plynule navázala od 1.11.2020 na současnou úpravu programu Antivirus „A“ a „B“.

Navržená úprava kurzarbeitu

Podstatou vládou schváleného návrhu je zavedení nového nástroje tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, který se má stát trvalou součásti zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - místo „příspěvku v době částečné nezaměstnanosti“, který dnes zákon o zaměstnanosti upravuje v § 115, je navrženo zavedení „podpory v době částečné zaměstnanosti“ podle § 120a a násl. V důvodové zprávě k návrhu zákona předkladatel pro tuto novou dávku používá zkratku „PvČZ“; v této informaci „PvČZ“ označujeme jako „podporu“.

Podpora bude vyplácena zaměstnanci, bude se tedy jednat o příjem zaměstnance. Protože se jedná o plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, jedná se o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů. Na druhou stranu – např. z hlediska započítávání do vlastních příjmů pro uplatnění slevy na druhého z manželů s příjmy do 68 tis. Kč ročně se podpora započítávat bude, protože se o příjem příslušného zaměstnance jedná.

I když podpora bude náležet zaměstnanci, administrace podpory bude na zaměstnavateli. Tzn., že zaměstnavatel bude nejen dokládat Úřadu práce splnění podmínek, ale i bude žádat o výplatu podpory, kterou Úřad práce vyplatí zaměstnavateli o on ji následně vyplatí zaměstnancům. Proto je např. podpora přijatá zaměstnavatelem vyjmuta z exekuce a je tak zaručeno, že zaměstnanec nemůže o podporu přijít kvůli případné exekuci na majetek jeho zaměstnavatele. Na druhou stranu, pokud by byla vedena exekuce na majetek zaměstnance, tak by podpora přijatá zaměstnancem do exekuce pochopitelně spadla.

Zaměstnavatel bude muset dokládat splnění podmínek pro nárok na podporu. Základní podmínkou je, že zaměstnanci nemůže být přidělována práce pro překážky v práci dle § 207 až 209 zákoníku práce, pokud tyto překážky nastanou v přímé souvislosti s důvody, o kterých rozhodne vláda. Zjednodušeně lze říct, že jde o určitou obdobu dnešního dotačního programu Antivirus „A“ a „B“. V souvislosti s koronavirem lze očekávat, že by vláda nastavila podmínky obdobným způsobem, jako byly nastaveny pro Antivirus. Ale podporu by mohla vláda spustit i v případě jiných ohrožení zaměstnanosti, a to třeba i regionálně (např. v případě záplav).

Navržená podpora se však od dosavadního programu Antivirus „A“ a „B“ liší nejen parametricky, ale především systémově. V případě Antiviru zaměstnanec dostával za neodpracované hodiny náhradu mzdy od svého zaměstnavatele a zaměstnavatel dostával dotaci na tuto náhradu a související odvody pojistného (80 resp. 60 % těchto nákladů do limitu 39 resp. 29 tis. Kč na jednoho zaměstnance měsíčně).

Navržený systém se liší především v tom, že za neodpracovanou dobu nebude zaměstnanci náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele, ale podpora od Úřadu práce (byť vyplácená prostřednictvím zaměstnavatele). Pokud by byla podpora nižší, než náhrada mzdy, tak ani v tomto případě nebude možný ani částečný souběh. V tomto směru je tedy navržená úprava méně příznivá, pokud jde o zaměstnance s vyššími příjmy. Maximální výše podpory je totiž limitována jednonásobkem průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro představu - podle sdělení MPSV 346/2019 Sb. průměrná mzda pro tyto účely za 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 činila 33.429 Kč, za prvá tři čtvrtletí 2020 to bude o něco více, ale ne o mnoho. Limit je stanoven jako limit měsíční.

Zaměstnavatel se v navrženém systému bude na udržení zaměstnanosti také podílet. Sice mu nevznikne náklad ve formě náhrady mzdy, vznikne mu však povinnost hradit zvýšené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Součástí návrhu je totiž mimo jiné také změna pojistných předpisů. Pokud zaměstnancům vznikne nárok na podporu, tak se o tuto podporu zvýší vyměřovací základy zaměstnavatele pro odvody pojistného. Jinak řečeno – zaměstnavatel bude z podpory odvádět pojistné na sociální zabezpečení i pojistné na zdravotní pojištění.

Nárok na podporu vznikne (při splnění dalších podmínek), dojde-li z důvodů vyhlášených vládou k překážce na straně zaměstnavatele v rozsahu 20 až 80 % týdenní pracovní doby (zaměstnavatel nebude mít pro zaměstnance práci v rozsahu 1 až 4 dny v týdnu). Výše podpory podle návrhu činí 70 % čisté hodinové mzdy za neodpracovanou dobu, maximálně za příslušný měsíc jednonásobek průměrné mzdy.

Nárok na podporu vzniká podle návrhu nárok pouze zaměstnancům v pracovním poměru, a to v pracovním poměru sjednaným na dobu neurčitou trvajícím alespoň 3 měsíce. Maximální doba čerpání podpory u jednoho zaměstnance je 12 měsíců.

Aby zaměstnancům vznikl nárok na podporu, musí zaměstnavatel splňovat několik podmínek. Základní podmínkou je, že zaměstnavatel podá Úřadu práce oznámení, kde prohlásí splnění podmínek pro nárok na podporu (náležitosti tohoto oznámení jsou uvedeny v § 120e vládního návrhu). Následně bude podávat Úřadu práce měsíční přehled nároků na podporu a na jeho základě mu bude podpora pro všechny jeho zaměstnance vyplacena a on je bude povinen vyplatit příslušným zaměstnancům.

Jednou z podmínek např. je, že od podání oznámení nesmí zaměstnavatel např. vyplácet podíly na zisku - návrh uvádí, že zaměstnavatel v příslušné době:  nevyplatí členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělí vlastní zdroje a ani jim neposkytne jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček.

Návrh zákona se při vymezení doby, ve které nelze vyplácet podíly na zisku odkazuje na ustanovení, podle kterého lze podporu vyčerpat maximálně v době 24 měsíců od podání oznámení zaměstnavatele. Při striktním výkladu by to znamenalo, že zaměstnavatel po dobu 24 měsíců od podání oznámení nesmí vyplácet podíly na zisku i kdyby nemohl přidělovat zaměstnancům práci např. jen po dobu 6 měsíců a tudíž by jen po tuto dobu jeho zaměstnanci čerpali podporu.

Další vývoj kurzarbeitu budeme dále sledovat.